Rozdíl mezi vroucně věřícím křesťanem a sektářským fanatikem

Glosy ke smutnému dění v Pravoslavné církvi

Zamýšleli jste se někdy, jaký je rozdíl mezi hluboce a vroucně věřícím křesťanem a pseudonáboženským fanatikem? Jaký je rozdíl mezi apoštolem Petrem a nějakým vrahem, který ve jménu kohosi či čehosi spáchá jakékoli zvěrstvo? Přitom oba věří, že činí správně.

Jaký je rozdíl mezi myronosicemi, které se nebály Římanů ani Židů a šly za svým Učitelem, a těmi, co následovali Barabáše (vraha a loupežníka, záchranu kterého si Židé vyžádali u Piláta namísto Krista)? Jaký je rozdíl mezi těmi, kteří následují apoštoly a svaté otce a těmi, kteří následují lžiproroky či novodobé sektářské vůdce? Ti lidé přeci všichni věřili a věří, že následují správnou cestu…

Obzvláště ženy, se svou přirozenou citlivostí, se leckdy nechají obelhat charismatickým člověkem, který ale ve skutečnosti není člověkem Božím.

Tak v čem je rozdíl? Rozdíl je v tom, že myronosice a apoštolové následovali Boha, zatímco ostatní nějakého člověka. Žádný člověk není Bůh. Člověk je jenom člověk a i biskup je křesťan jenom do té míry, do jaké upřímně věří v Boha, do jaké má hlubokou pokoru před Bohem a lidmi (obrazy Božími). Ani biskup, ani kněz není Bohem. Jsou to jenom lidé.
A bohužel někteří z nich mají daleko blíže k ďáblu než k Bohu.

Je bláznovstvím věřit, že slepá oddanost člověku (byť knězi či biskupovi) je vždy projevem upřímné víry v Boha.
Takový přístup není křesťanstvím, to je pohanství, to je klanění se modlám. Jak se dnes říká – je to sektářství. To je to, čemu se křesťanští mučedníci bránili, i když je to stálo život. Protože křesťanství je vírou v Boha, nikoli zbožňováním člověka. Slepě věřit, že kněz nebo biskup je za všech okolností Božím člověkem, ať činí cokoli, je bludem, je to šílenství a není nic vzdálenějšího skutečnému křesťanství. Nepřísluší nám soudit jiné, ale slepě věřit v člověka, i když jeho činy jsou nekřesťanské, je ještě horší.

Bůh je láskou, ale zároveň je i pravdou. Kristus nás učil, abychom měli oči otevřené. Abychom nespadli do pastí lžiproroků, kteří se budou snažit zaštítit Kristovým jménem a tím nás zmást, obelhat a odvrátit od skutečného a jediného Boha, aby nás připoutali k sobě. Apoštol Jan ve své Apokalypse psal o Antikristovi, který se bude vydávat za Mesiáše.

Ne každý, kdo za křesťana prohlašuje, jim ve skutečnosti je. Ani každý biskup či kněz jim být nemusí. Buďme obezřetní, skutky lidí vypovídají, jaká je skutečnost. Buďme obezřetní, abychom nebyli oddáni nějakému člověku do té míry, že tím zradíme Spasitele našeho Ježíše Krista.